Při rozhodování o výběru vhodného plemene se mnoho začínajících chovatelů potýká s dilematem, zda si pořídit křížence z velkochovu nebo zvolit čistokrevné plemeno od drobnochovatele.
Dnes se s vámi chci podělit o příběh o tom jak jsem si vyzkoušela obojí.
Já jsem se zamilovala do našeho českého plemene Šumavanka, učaroval mi především jejich vzhled a klidnější povaha oproti Českým kropenkám. Po nekonečném hledání na různých inzertních serverech jsem si konečně domů vezla šest týdenních kuřátek. S láskou jsem se o ně starala a těšila se na první vajíčko.
Bylo září, z kuřátek vyrostli 2 kohoutci a 4 krásné slepičky. Jednoho kohouta jsme darovali sousedovi, druhého se nám podařilo vyměnit za jiného, nepříbuzného. Jenže nový kohoutek odmítal chodit spát do kurníku a k rebelii přesvědčil i dvě slepičky. Každý večer jsem je naháněla a hledala po zahradě. Jednoho dne jsem se ale vrátila později domů z města a našla jen spoustu peří.
Nebyl ani kohoutek ani slepičky. Až druhý den ráno jsme jejich zbytky našly pod keři v rohu zahrady.
Ten pocit marnosti se nedal k ničemu přirovnat. Ještě ani nezačaly snášet. Zbyly mi už jen dvě slepičky a věděla jsem, že jestli chci mít na jaře svoje vajíčka, potřebuji další slepice sehnat už teď. Objížděla jsem každou výstavu v okolí, ale na prodej nebyly nikde ani Šumavanky ani žádné jiné plemeno. Přála jsem si slepičky tak moc, že jsem nakonec slevila ze svých zásad a koupila 3 kuřice z drůbežárny.
O tom, že nová zvířata mají projít karanténou jsem neměla ani ponětí. Hned večer jsem je strčila do kurníku k ostatním. Během pár dnů začaly všechny moje slepičky kýchat, třepat hlavou a teklo jim z očí. Měla jsem o ně obrovský strach, hlavně proto, že jsem neznala žádného veterináře, který by léčil slepice. Naštěstí se hejno z nachlazení dostalo bez následků a poměrně rychle za pomoci bylinek.
Nové slepičky odmítaly 14 dní vylézt z kurníku, bály se snad i vlastního stínu. Taky měly přerostlé drápy, které jsem jim musela ostříhat. Zato snášely jako o život, první vejce snesly už v přepravce při cestě domů.
Postupem času se noví členové hejna aklimatizovali a každé ráno vyráželi do výběhu, kde si užívaly popelení pod bezovými keři i se Šumavankami.
Po dvou letech intenzivní snášky začaly první problémy.
Dvě hybridky podlehly zánětu vejcovodů krátce po sobě. Třetí slepice z drůbežárny byla sice zdravá, ale vajec už moc nenanesla. U Šumavanek také postupně snáška klesala. Přesto mi přinesly radost v podobě mnoha kuřátek, pokračovatelů naší slepičí linie.
Šumavankám jsem zůstala věrná, i když si občas říkám, že ve snášení by se mohly ještě trochu posnažit.
Žádné z čistokrevných plemen nemůže v produkci vajec konkurovat speciálně vyšlechtěným křížencům. I přesto se čím dál víc lidí vrací k chovu původních plemen, důvodem bývá větší odolnost a dlouhověkost, kdy snůška sice není tak vysoká, ale je rozložena do více let.
Kritéria, která mi pomohla při výběru:
Vzhled
U mě hrál klíčovou roli pro výběr plemene Šumavanka především vzhled. Šumavanky nejsou nijak zázračné nosnice, ale jsou krásné, nenáročné, patří ke klidnějším plemenům a navíc je to naše české plemeno.
Užitkovost
Produkce vajec je pro většinu z nás hlavním bodem zájmu. Bývá to, hned po snadné dostupnosti, nejčastějším důvodem k nákupu slepic z pojízdných aut drůbežáren.
Zmasilost je dalším kritériem. Množstvím svaloviny a rychlostí růstu opět čistá plemena nemohou ani zdaleka konkurovat brojlerům, šlechtěným pro komerční chovy. Nicméně pokud pomýšlíte na odchov vlastních kuřat, musíte být připravení na skutečnost, že zhruba polovina vylíhnutých kuřat budou kohouti. V chovu najde uplatnění jen zlomek z nich, proto je fajn mít plemeno, které nebude kost a kůže.
Temperament
jde ruku v ruce s typem, lehký typ slepic, bývá divočejší a létavější. Je nutné zajistit dostatečně vysoký plot nebo voliéru, aby chovatel předešel ztrátám. Pokud máte malé děti nebo chcete chovat slepice i jako rodinné mazlíčky je vhodné zvolit drůbež těžšího typu, která tolik nelétá a bývá i klidnější.
Výběr vhodného plemene je klíčový pro váš úspěšný chov.
Zatímco některá plemena vynikají v produkci vajec, jiná vás okouzlí svoji krotkou povahou a stávají se milovanými členy rodiny. Než se rozhodnete, zvažte své cíle, prostorové možnosti a ochotu věnovat se péči o své nové opeřené přátele. S vhodným plemenem se může chov drůbeže stát naplňující a radostnou součástí vašeho života.
Jsem máma tří dětí, farmářka a vášnivá propagátorka chovu slepic. Pomáhám začínajícím chovatelům postupně pochopit základy péče o slepice, od výběru vhodného plemene a vytvoření správného prostředí až po řešení běžných problémů a radost z prvních úspěchů v chovu.
Více o mně se dozvíte v mém příběhu.O mně